Březen – žlučník

Březen je asi nejtoužebněji očekávaným měsícem v roce. Zvlášť po tak chladném únoru, jako byl letos. Tentokrát nás vzhledem k silným únorovým mrazům zřejmě obzvlášť vyučí trpělivosti … Slunečné a teplé počasí, na které se tak těšíme, nám proměnlivý březen ještě nezaručí, a tak bude nutné chránit se i před jarní únavou a ještě pokud možno odpočívat. Inspirací je právě příroda, která nám napoví, až přijde správný čas na nový začátek.

Březen – žlučník

Ačkoli se to možná na první pohled nezdá, v březnu je skrytá velká naděje, že se začne všechno kolem nás probouzet, růst a pučet. Je to totiž nejdynamičtější období roku. Tradiční čínská medicína tento čas spojuje s elementem dřeva, jež symbolizuje růst. Všechny přírodní síly a energie směřují vzhůru – vše, co v nás přes zimu spalo, nyní míří ven a nahoru.

V březnu je z našich orgánů nejvíc ohrožen žlučník, který k elementu dřevo patří. Žlučník je úzce spojen s játry. Řídí uschovávání a vylučování žluče, jež vzniká v játrech a napomáhá trávení. Podle tradiční čínské medicíny žlučník řídí naši rozhodnost. To, jak dokážeme věci posuzovat a jak jsme rozhodní, závisí mimo jiné na stavu našeho žlučníku. Pokud je v dobré kondici, jednáme směle a s odvahou. Když je v oslabení, máme strach a bojíme se rozhodnutí. Pozor také na zlost a vztek, a to jak sami vůči sobě, tak na své okolí. Ne nadarmo se říká „zvedl mi žluč“ – rozčilení, vztek či zahořklost jsou se žlučníkem úzce propojené a v jeho stavu se odráží naše spokojenost. Účinným lékem je naučit se odpouštět: nezadržovat, nýbrž propustit všechny emoce, které nám neprospívají ani neslouží, a tím ulevit tělu i duši.

Slabost v dráze žlučníku se může projevovat nevolností po jídle a nadýmáním, někdy také bolestmi hlavy nebo kloubů. Abychom našemu žlučníku udělali dobře, hodí se v předjarním období co nejvíce odlehčit stravu. Je vhodné vyloučit smažená a tučná jídla a obohatit jídelníček v souladu s tím, co se v přírodě kolem nás právě děje – tedy vším, co klíčí, pučí a roste. Zařadit veškerou jarní zeleninu – dušenou i syrovou, a nezapomínat na klíčky všeho druhu.

Také je dobré zaměřit se na bylinky, které mají hořkou chuť: pampeliška, zeměžluč, měsíček, hořec nebo čekanka. Zeměžluč je velmi hořká bylina, která pomáhá při trávicích potížích obecně. Zlepšuje vylučování trávicích šťáv a žluči. Můžeme si ji připravit jako čaj, ale vzhledem k její hořkosti ji nesnese každý. Proto ji máme i ve formě tinktur.

Největší službu našemu žlučníku však udělá bylinka nazvaná ostropestřec mariánský, která navíc dokáže velmi účinně vyčistit celé tělo. Dědek Kořenář z této a dalších bylin vyrábí Ostropestřecovou směs, kterou nazývá – s prominutím – Debordel. Ostropestřec má velmi příznivý vliv na játra a žlučník, ale blahodárně působí i při slinivkových a slezinových potížích, při ekzémech, únavě a při rekonvalescenci po dlouhých nemocech. Také dokáže snižovat zanášení vaziv a kloubů, a tím prodlužuje životnost celého pohybového aparátu.

Z tradiční čínské medicíny můžeme na problémy spojené se žlučníkem doporučit směs bylinek Hořcový elixír. Tato směs podle čínské terminologie působí na nahromaděné vlhko a horko v dráze jater a žlučníku. Uklidňuje stres a pomáhá při zánětlivých stavech. Krásný a slunečný začátek jara Vám přejí Bylinky Naturius!




Zanechte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.