Žijeme ve zvláštní době. Máme se zřejmě nejlépe v rámci celé historie lidstva, ale na druhou stranu stále více strádáme po psychické stránce. Dostavují se deprese, poruchy nálad, úzkosti, ale také syndrom vyhoření neboli burnout syndrom. A právě ten byl poměrně dlouho opomíjen a často i bagatelizován. Přitom jde o velmi nepříjemný stav, který má zásadní vliv na život postiženého jedince i jeho okolí. Třeba si jím právě procházíte zrovna vy, jen se vám ho nepodařilo pojmenovat.
Vyhoření… ale z čeho?
Ať už ho nazveme syndrom vyhoření, vyhaslosti, vyprahlosti… či jednoslovně burnout, hovoříme o dlouhodobém psychickém rozpoložení, které je charakteristické určitými symptomy. K těm nejvýznamnějším patří emoční a kognitivní vyčerpanost a obvykle i celková únava. Všechny tyto projevy vyhází z chronického stresu pocházejícího z pracovní činnosti. K tomu se mohou přidat také problémy v osobním životě apod.
V praxi se burnout projevuje ztrátou zájmu o práci i osobní záležitosti, poklesem výkonu, absencí kreativity, ale také pocitem zklamání, zahořklostí a snahou o stereotypní přežití dne bez zbytečných problémů. V posledních fázích se dostavují také úzkosti a deprese.
Syndrom vyhoření obvykle postihuje osoby, které se zabývají profesí náročnou na výkon, mají zodpovědnou pozici ve firmě a jejichž omyl může vést k vážným následkům. Proto buroutem často trpí manažeři, právníci, lékaři, učitelé, ale také telefonní operátoři a mnoho dalších profesí.
Vyhořet lze nejen z práce
Ačkoliv jsou nejpočetnější skupinou postižených „tvrdě pracující“, v praxi se může syndrom vyhoření objevit u kohokoliv, tedy nejen v souvislosti s výkonem zaměstnání. Obecně jsou potenciálními kandidáty lidé pracující s jinými lidmi – takže i osoby, které o někoho soustavně pečují.
Jak se dostat zpátky do hry?
Mnoho osob, u nichž došlo k rozvoji syndromu vyhoření, hledá východisko v omamných látkách. Ty však (kromě dalších negativních dopadů) vedou k dalšímu rozvinutí depresí. Správnou cestou je naopak neprodlená konzultace s odborníkem – psychologem či psychoterapeutem. Stejně jako léčba úzkosti a deprese, je dnes naprosto běžná i léčba syndromu vyhoření. Podstatné je nečekat!
