Ačkoli tak řada lidí nečiní a ještě početnější řada nepovažuje za důležité, všechny vločky je potřebné předem namočit. Důvodem je obsah antinutričních látek, tj. látek, které zabraňují využití živin včetně nejdůležitějších minerálů v těle, a omezují jejich stravitelnost. A právě namáčení a vaření obsah těchto látek zásadním způsobem snižuje. Pravdou zůstává, že varem se bohužel ničí nejen látky antinutriční, ale také vysoce přínosné. Namáčení se tak často jeví jako zlatá střední cesta. Nicméně ne u všech druhů vloček je dostačující.
Důkladnější tepelnou úpravu rozhodně vyžadují vločky sójové (měly by se namáčet i povařit), v některých případech je vhodné povařit také větší a tužší vločky (pšeničné, špaldové nebo ječné). Lepší chuti vaření prospěje v případě vloček rýžových nebo jáhlových.
Prospěšnost jednotlivých druhů vloček našemu zdraví vždy kopíruje vlastnosti té dané obiloviny (případně pseudoobiloviny nebo luštěniny).
Ovesné vločky, ačkoli se zdánlivě mohou jevit jako „nejobyčejnější“, ve skutečnosti patří k výživovým přeborníkům. Oves je mezi všemi obilovinami nejmladší. Obsahuje hodně tuků, kvalitních bílkovin a velké množství vlákniny (rozpustné i nerozpustné), díky které dokáže nejen zasytit organismus na delší dobu a dodávat mu postupně potřebné množství energie, ale pomáhá také předcházet zácpě a udržovat správnou činnost tlustého střeva. Vyniká obsahem vitamínů B1, B2, D, E, kyseliny listové a pantothenové, z minerálů především vysokým obsahem železa, ale i nezanedbatelným množstvím draslíku, fosforu, zinku nebo křemíku.
Recepty najdete na www.bazalkahk.cz.
