Je to pohyb, který většina z majitelů auta dělá automaticky, když k němu jde nebo od něj naopak odchází. Stisknout tlačítko na ovladači a zamknout nebo naopak odemknout auto jedním pohybem. V minulosti jsme o tento komfortní způsob na pár desítek let přišli. Proč?
Na jedno stisknutí
Všechny dveře ovládá centrální zamykání. Nemusíme tak obíhat auto a ručně odemykat každé dveře, jako jsme byli zvyklí u starších vozů. U některých typů aut ještě musíme dát klíč do zámku a otočit, v novějších vozech už je standardem dálkové ovládání centrálního zamykání s jedním tlačítkem pro odemčení. Podle typu auta pak lze na dálku ovládat i odemknutí dveří kufru nebo i přímo jeho otevření, což velmi pomáhá třeba při ukládání nákupu nebo pokud máme plné ruce. Vozy některých značek mohou na dálku odemknout i víko palivové nádrže. Dálkové ovládání je většinou umístěno v plastové krytce klíčů od auta, nemusíme tak nosit a opatrovat další ovladač. Vývoj jde dopředu, a v oblasti automotive obzvlášť, výrobci tak stále objevují další možnosti využití.
Zapomenutý vynález
Cesta centrálního zamykání však nebyla tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Vynálezy, které jsou užitečné a šetří lidem práci, většinou mají zaručený úspěch. U centrálního zamykání tomu ale bylo jinak. Od jeho vynálezu uplynulo už více než sto let, poprvé bylo použito v roce 1914 v luxusním automobilu Scripps-Booth. Jenže právě proto nebylo běžné a nemohl si ho dovolit každý, takže se na něj málem zapomnělo. Až od roku 1956 ho do svých vozů použila značka Packard, která byla mnohem dostupnější, a centrální zamykání se tak rozšířilo a začalo být ve vozech součástí standardní výbavy. Dnes už považujeme za samozřejmost vzít do ruky autoklíče a při cestě ke svému vozu jen stisknout tlačítko.
Stačilo málo a možná by užitečný vynález upadl v zapomnění úplně nebo by dnes vypadal jinak. Bez ohledu na minulost si ale můžeme v moderních vozech užívat komfort při odemykání a zamykání a na běhání kolem auta nebo natahování se ke dveřím z místa řidiče můžeme už jen vzpomínat.
