Zhoubné nádory prsu a jiné příbuzné formy rakoviny se ve vaší rodině nevyskytují, a tak máte za to, že jste z obliga a tento strašák většiny žen se vám vyhne obloukem. Ne tak docela. Většina nádorových onemocnění vzniká náhodně, pouze v 5 až 10 % případů je na vině genetická predispozice. Co patří k rizikovým faktorům rozvoje této nemoci?
Prsní karcinom se nejčetněji vyskytuje ve vyspělých zemích Evropy a Ameriky, přičemž v České republice je míra výskytu v porovnání s ostatními zeměmi střední. V rámci populace pak můžeme vyčlenit potenciálně ohrožené skupiny žen, u nichž se riziko vlivem určitých faktorů násobí. Právě poznání životních okolností, jež mohou mít přímý i nepřímý vliv na rakovinné bujení v prsní žláze, je klíčové pro včasnou diagnostiku. Více či méně ohrožené ženy pak mohou být systematicky sledovány a podrobovány důležitým preventivním vyšetřením, jež umožňují včasný záchyt nemoci, a tím výrazně zvyšují šance na úspěšnou léčbu a snižují úmrtnost. Stojí za to se zamyslet, jestli se zvýšená míra rizika náhodou netýká i vás.
Pozitivní rodinná anamnéza
Nejobezřetněji by si měly počínat ženy s tzv. genetickým rizikem, tj. ženy se zárodečnou mutací genů spojených s vyšší pravděpodobností vzniku zhoubného nádoru v prsu. Máte v rodině z matčiny nebo otcovy strany nějaký případ ženy s diagnostikovanou rakovinou prsu nebo vaječníku? U blízkých členů rodiny v přímé příbuzenské linii, tedy u rodičů a sourozenců, je pak riziko dvakrát větší než u ostatních. Zděděný poškozený gen představuje větší potenciální ohrožení, ačkoliv to neznamená, že by se žena s genetickou zátěží měla pasivně odevzdat do rukou osudu a bez přičinění čekat, zda u ní nemoc propukne. Pravděpodobnost předání genu do další generace je zhruba 50procentní. Pozitivní rodinná anamnéza je alarmující signál a měla by vést ke zvýšeným preventivním opatřením, mezi která podle lékařských doporučení patří zahájení pravidelných vyšetření již v mladším věku.
Věk
Právě věk představuje nejvýznamnější rizikový faktor. „Pravděpodobnost vzniku prsního nádoru stoupá přímo úměrně s věkem. Nejvíce pacientek tvoří ženy ve věkové kategorii 50+. Avšak počet žen s diagnostikovaným nádorem prudce stoupá už po čtyřicítce, výjimečně i dříve. Nejprudší vzestup je pak po zmíněném 50. roce života,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Brousilová z Mamodiagnostického centra v Berouně, které se přímo specializuje na komplexní diagnostiku onemocnění prsu a patří k nejlepším centrům tohoto typu u nás. „Ženy po 45. roce mají každé dva roky nárok na provedení mamografického screeningu. Toto vyšetření je v daném intervalu hrazené zdravotními pojišťovnami. Pokud však existuje důvodné podezření, je samozřejmě možné po dohodě s lékařem absolvovat vyšetření dříve na vlastní náklady,“ doplňuje Brousilová.
Životní styl a významné mezníky v životě ženy
Životospráva a životní prostředí rovněž představují důležité faktory. Zatímco přiměřená konzumace alkoholu má na vznik nádoru jen nepatrný vliv, nadměrná spotřeba negativně ovlivňuje hladinu estrogenů v krvi a riziko násobí až 1,5krát. U kouření sice dosud nebyl prokázán přímý vliv, nicméně je neoddiskutovatelným faktem, že přispívá ke vzniku mnoha jiných rakovinových onemocnění. Roli hraje i pohybová aktivita a množství i složení přijímané potravy. Je vědecky dokázáno, že pravděpodobnost výskytu rakoviny je u fyzicky aktivních žen menší. Jídelníček bohatý na vlákninu, ovoce a zeleninu svým dílem také může napomoci prevenci. Lékaři dávají do souvislostí s větším ohrožením i takové faktory, jako je nástup menstruace v neobvykle brzkém věku, menopauza naopak ve vyšším věku a první porod po třicítce. Naopak ochranný účinek připisují porodům. Čím více jich žena absolvuje, tím méně je vystavena vlivu estrogenů, jež riziko rakoviny zvyšují. Podobně příznivě působí i kojení – čím delší je doba kojení, tím lépe pro zdraví.
