Kristina Hrabětová se řadí k nejlepším fotografkám architektury a designu. Na svém kontě už má i ocenění Czech Grand Design. V paměti ji utkvělo především zachycení unikátní brněnské vily Tugendhat. I když v současnosti dělí jako maminka své aktivity mezi rodinu a práci, střádá plány na vytvoření nového autorského cyklu fotografií.
Fotografie Kristiny Hrabětové naleznete ZDE.
Jak jste se dostala k fotografování?
Až během střední školy, fotografování jsem brala jako prostředek k sebevyjádření. Dědeček byl akademický malíř a shodou okolností měl doma, pro mladé, tehdy velmi populární fotoaparáty Yashiku a Lomo, které mi věnoval.
Jaká cesta vás vedla k fotografování architektury?
Po studiích na FAMU jsem se začala zabývat především produktovou fotografií, ale protože design a architektura jsou obory, které se velmi často prolínají, plynule jsem k tomu přibrala i snímání architektury.
Jaké nejzajímavější budovy jste fotila? Čím byly výjimečné?
Jednoznačně vila Tugendhat, která je výjimečná snad úplně vším, je to skvostná stavba. Právě jako jedno z privilegií této práce beru, že jsem například zde mohla strávit několik hodin téměř sama. Díky tomu pak vidět například i onyxovou stěnu v momentu, kdy se při určitém úhlu dopadu světla, začne nečekaně, na pár desítek minut červenat, jako kdyby byla složena ze žhavých uhlíků.
Prozradíte, jaké principy by se měly dodržovat pro správné snímky architektury?
Dobré oko, cit pro kompozici – obrazovou i barevnou. Osobně si hodně hlídám sbíhání linií. Po technické stránce stačí jen dobrý fotoaparát, širší objektiv a pořádný stativ.
Jak moc se liší fotografování interiérů a exteriérů? Je nějaký styčný bod?
Obojí má svá určitá pravidla a specifika, kterými je ale dobré se občas nesvazovat.
Jakou techniku by měl mít fotograf pro fotografování architektury?
Využívám celou škálu objektivů. Nejraději mám pro snímání architektury Canon EF 14mm f/2,8 L II USM, pak také široký Canon EF 17-40mm f/4.0 L USM, občas využívám Canon EF 24-70mm f/2,8 L USM a na vzdálenější detaily Canon EF 70-200mm f/2.8L IS II USM.
Kam se posunula technika pro focení architektury za posledních 10 let?
Přiznám se, že techniku moc nesleduji, jako např. horké novinky na trhu. Pracuji se svými čtyřmi objektivy a jsem spokojená. Při snímání architektury by se mi ale určitě hodil tilt shift objektiv.
Co pokládáte za vaše největší profesní úspěchy?
Za úspěch považuji především to, že spolupracuji s předními českými designéry, architekty a výrobci, jako je třeba studio Olgojchorchoj, Jiří Pelcl, studio Dechem, Vrtiška & Žák, Ai.design, sklárny Bomma, Lasvit, Kavalier, šperkaři Belda jewelery nebo Zorya. Krásné bylo obdržet cenu Czech Grand Design za rok 2013 – Fotograf roku a během slavnostního večera se ocitnout na pódiu před plným Stavovským divadlem.
Podělíte se s námi o profesní plány a cíle do budoucna?
Ráda bych dál pracovala na zajímavých zakázkách v oblasti fotografie architektury i designu.
Také bych ráda opět vytvořila další autorský výstavní cyklus, jako tomu bylo v případě cyklu „Vyrobeno lesem“.
Jak se vám daří zkombinovat práci s osobním životem?
Máme tříletou dcerku, tak to v posledních letech bylo s časem na práci složitější, všechno šlo ale zvládnout díky úžasné podpoře rodiny.
Dokážete si vůbec představit život bez focení?
Jako maminka jsem se ocitla v životní fázi, že jediné, bez čeho si nedovedu představit život, jsou moji nejbližší. Jinak bych, myslím, zvládla vzdát se všeho.
Kristina Hrabětová (nar. 1979) Absolventka katedry fotografie na FAMU získala v roce 2013 ocenění Fotograf roku v soutěži Czech Grand Design. Je ambasadorkou Canonu. Ve volném čase je nejradši s rodinou a přáteli. Zajímá se o umění a přírodu. Ráda cestuje, plave a cvičí jógu.
