Napadlo vás už někdy, jak se Vánoce slavily v dobách dávno minulých, které zvyky a tradice je provázely a jaký význam měly pro tehdejší lid? Vydejte se s námi na krátkou poznávací výpravu do středověku a poznejte kouzlo Vánoc v tomto dávném období.
První oslavy Vánoc jako křesťanského svátku Narození Páně jsou doloženy už ve 4. století n. l. Již tenkrát svátkům předcházelo adventní období, jež mělo zpočátku různou délku podle jednotlivých církevních výkladů a oblastí, až se jeho délka postupně ustálila na čtyřech týdnech. Tato čtyřtýdenní doba byla zasvěcena slavnostním aktům, během nichž se křesťané připravovali na oslavy narození Krista. Přechodně se držel i půst, jenž očišťoval věřící od hříchů i špatných pocitů, aby se mohli plně soustředit na chystané oslavy zrození Ježíše. Vpředvečer svátku chodili kněží a žáci koledovat po domech věřících. Dobře známá byla středověké populaci i postava Mikuláše. Sladkými a ovocnými dary obdarovával 5. prosince děti, staré, nemocné a chudé.
Vánoční výzdoba a dárky
Pro advent ve 14. století nebyla typická výzdoba, jak ji známe dnes, tedy především v podobě adventního věnce se svíčkami. Věnec se poprvé začal objevovat až v 18. století v německy mluvících zemích, stejně tak je mnohem starší i tradice zdobení a osvětlování stromečku. Avšak i tehdy se domy zdobily – k tomuto účelu sloužilo jmelí, chvojí a stále zelené rostliny jako cesmína nebo břečťan. Na ozdobení se používala červená jablka, sušené ovoce, ořechy, skořápky nebo šípky. Zeleň umístěná na prahu, trámech, římsách nebo na dveřích symbolizovala magickou ochranu před zlými duchy, nemocemi a hladem.
Již ve středověku existoval zvyk obdarovávat druhé. Lidé byli štědří nejen vůči sobě navzájem, ale sváteční pohostinnost projevovali i hospodářským zvířatům a pocestným. Příbuzní, přátelé, děti, tovaryši i mistři, čeleď i hospodáři, ti všichni dostávali vánoční nadílku v podobě výslužky nebo symbolické dárky jako ovoce, sladké pečivo a drobné mince.
Sváteční tabule
Na čistý stůl prostřený bílým plátnem se položil domácí bílý chléb, připomínající dnešní vánočku s rozinkami, sušeným ovocem, mandlemi a medem. Ukrojit si každý mohl do sytosti a vítáni u stolu byli i náhodní kolemjdoucí. Na svátečně prostřeném stole jste dále mohli najít všechno možné, podle toho, co se podařilo vypěstovat a jaká byla úroda. Často se podávalo sele pro dodání síly, sváteční hody nabídly i slané a sladké kaše, koláče, vařené, čerstvé i sušené ovoce a omáčky z něho, perník či hrách. Sousta se zapíjela domácím hutným pivem. Po slavnostní večeři následovaly různé oslavy a zábava. Na programu bylo zpívání koled, společenské hry, návštěva bohoslužby, ale i ryze pohanská zábava, např. hraní karet, popíjení alkoholu a tanec.
Výlet do středověku
Pohltila vás dobová atmosféra natolik, že byste se chtěli do tohoto dějinného období vydat strojem času? Nemusíte ho složitě konstruovat, stačí zavítat do malé obce Dětenice ležící nedaleko Prahy na Jičínsku. Uvítá vás autentická středověká krčma, neméně věrohodné ubytovací kapacity a speciálně vyškolený personál, jenž vám dokonale pomůže zapomenout na moderní 21. století a dá vám pocítit středověkou syrovost na vlastní kůži. „Každou adventní neděli navíc pro návštěvníky připravujeme vánočně laděnou prohlídku zdejšího barokního zámečku. Přichystáno máme vyprávění o vánočních zvycích a tradicích, o Ježíškovi a Betlému, a můžete dokonce ochutnat i naše cukroví,“ láká k návštěvě Dětenic marketingová manažerka dětenického komplexu Aneta Ondráčková. Návštěva středověkého komplexu je ideálním způsobem, jak si odpočinout od předvánočního běsnění a zažít sváteční atmosféru v netradičních kulisách.
