Deprese je komplexní duševní porucha, která postihuje miliony lidí na celém světě. Vyznačuje se pocity smutku, beznaděje a bezcennosti a dalšími příznaky. V posledních letech dochází k nárůstu počtu osob s diagnózou deprese, zejména u mladších věkových skupin.
Proč se objevuje deprese?
Nárůst depresí může souviset s různými faktory, včetně zvýšené úrovně stresu, sociální izolace, finančního tlaku a rozšíření sociálních médií a technologií. Kromě toho i pandemie COVID-19 zvýšila výskyt depresí po celém světě. Rychlé tempo moderního života a potřeba být neustále ve spojení a produktivní mohou také přispívat k pocitu přepracovanosti a vyhoření, což vede k depresi.
Přestože příčiny deprese nejsou zcela objasněny, vědci se v poslední době začali zabývat souvislostí mezi depresí a střevní soustavou.
Existuje souvislost mezi depresí a trávicím traktem?
Střeva neboli trávicí trakt je složitý systém, který hraje klíčovou roli v našem celkovém zdraví. Je domovem milionů bakterií, hub a dalších mikroorganismů, které tvoří střevní mikrobiom. Tento mikrobiom je zodpovědný za různé funkce, včetně trávení, regulace imunitního systému a produkce neurotransmiterů, jako je serotonin a dopamin, které jsou důležité pro regulaci nálady.
Mezi střevem a mozkem existuje obousměrný vztah, známý jako „osa střevo-mozek“. To znamená, že stav našich střev může ovlivňovat naše duševní zdraví a naopak. Například stres a úzkost mohou narušit rovnováhu střevního mikrobiomu, což vede k zánětům a dalším problémům, které mohou přispívat k depresi.
Zdravá střeva – žádná deprese?
Jedním z možných vysvětlení souvislosti mezi střevy a depresí je role imunitního systému. Střevní mikrobiom hraje důležitou roli v jeho regulaci a dysbióza může vést k poruše imunitního systému a zánětu. Věděli jste, že lidé s depresí mají jiný střevní mikrobiom než zdraví lidé? Zejména mají nižší množství prospěšných bakterií, jako jsou Lactobacillus a Bifidobacterium, a vyšší množství škodlivých bakterií, jako jsou Enterococcus a Clostridium. Tato nerovnováha se nazývá dysbióza a může přispívat k zánětům a dalším problémům spojeným s depresí.
Syndrom dráždivého tračníku a duševní zdraví
Souvislost mezi syndromem dráždivého tračníku (IBS) a dysbiózou spočívá v nerovnováze mikrobiálního složení střeva. Dysbióza může vést k příznakům běžně spojovaným s IBS, včetně bolesti břicha, nadýmání, změny střevních návyků (např. průjem nebo zácpa) a zvýšené citlivosti střev.
Co tedy můžeme udělat pro zlepšení zdraví střev a snížení rizika deprese?
Na to potřebujeme zdravý střevní mikrobiom.
U dysbakteriózy je zapotřebí komplexní přístup. Obvykle se začíná dietou, přidáním pre- a probiotik a detoxikací. Pomoci střevnímu mikrobiomu můžeme i tak, že zbavíme ho toxinů a škodlivých látek (patogenů), které mu po celou dobu brání ve správné funkci. To lze provést pomocí enterosorbentů, které je přirozeně vyplavují z trávicího traktu. Jedním z nich je ENTEROSGEL® , zdravotnický prostředek a první pomoc při příjmech a syndromu dráždivého tračniku s průjmem. Zbaví vaše střeva škodlivých látek tím, že je vyloučí přirozenou cestou, aniž by se vstřebaly do krevního oběhu.
Závěrem lze říci, že souvislost mezi depresí a střevní mikroflórou je složitou a vyvíjející se oblastí výzkumu. Důkazy však naznačují, že existuje silná souvislost mezi zdravím střev a naší duševní pohodou. Podniknutím kroků ke zlepšení zdraví střev, můžeme snížit riziko vzniku deprese a dalších afektivních poruch.
Reklamní článek
ENTEROSGEL® je zdravotnický prostředek, perorální suspenze indikovaná k symptomatické léčbě akutního průjmu a syndromu dráždivého tračníku s průjmem (IBS-D). Před použitím si pozorně přečtěte příbalový leták. Doporučujeme také konzultace s Vaším lékařem.
Vice informace je na webu enterosgel.eu.
