Jedinečný hudební nástroj má původ ve Švédsku a dodnes je součástí kulturní historie této severské země. Nyckelharpa je smyčcový hudební nástroj s klapkami (tzv. nyclar), které dokáží po stisknutí zkrátit strunu na požadovanou tónovou výšku. U nás jeho kouzlu propadl hudebník Kamil Šedovous Kaiser, který hru na nyckelharpu ovládá a na svých koncertech představuje tento neobvyklý a okouzlující nástroj široké veřejnosti. Šedovous je multiinstrumentalista, zpěvák a skladatel, jehož tvorba je inspirována irskou a skandinávskou tradiční hudbou a poezií. V minulosti účinkoval v mnoha amatérských i profesionálních hudebních souborech, například LuiSa buDali, Odnoge, Kladenský symfonický orchestr, Orchestr Mariánských lázní, Ztraceni v překladu, Kilt Brothers, Spilwut, Kaya a dalších.V současnosti se věnuje sólovým vystoupením a zároveň je členem či hostem několika hudebních formací: Barbaruna, Hojivé doteky krásy, Subulcus a nově v Mezinárodním orchestru Ivany Rea. Vystupuje po celém Česku i v zahraničí, ale můžete ho také potkat v ulicích Prahy a v jiných metropolích jako pouličního umělce. Ač původně hobojista, v posledních letech se Šedovous věnuje hře na keltskou harfu a zejména na švédskou nyckelharpu, kterou se snaží co nejvíce propagovat. První otázka našeho rozhovoru se tak sama nabízela.
Kamile, kdy jste se poprvé dozvěděl, že tento nástroj existuje?
Asi před čtyřmi roky jsem s harfou vystupoval na velikonočním historickém festivalu v Německu. Na pódiu jsem se střídal s Holgerem Funkem z kapely Poeta Magica, který je v komunitě nyckelharpistů velmi uznávanou osobou. V té době jsem to o něm samozřejmě netušil, ale učaroval mi zvuk nástroje, na který hrál. Byla to nyckelharpa.
Dokážete popsat pocit, když jste nástroj držel poprvé v ruce?
Holger je dobrý obchodník, takže když viděl, jak v pauzách po vystoupeních kroužím kolem jeho hudebních nástrojů, hned mi nabídl, ať si nyckelharpu vyzkouším. Můj první pocit byl takový, jako bych na ni už někdy hrál. Jako dítě jsem chodil do lidušky na housle, ale žádných velkých úspěchů jsem nedosáhl. Dochodil jsem první cyklus a housle mi zmizely ze života. Když jsem nyckelharpu prvně držel v rukou, cítil jsem se, jako bych se vrátil v čase. Ano, je to úplně odlišný nástroj, ale ten pohyb smyčcem mi ty dětské housličky připomínal. Hrál jsem jen nějakou lehkou melodii, která mě právě napadla, ale ono to znělo. Byla to láska na první poslech.
V Čechách se dají muzikanti s nyckelharpou spočítat na prstech jedné ruky. Stává se vám, že vás někdo osloví a chce na nyckelharpu naučit hrát?
Nevím to docela přesně, ale myslím, že jsme tu dohromady tak tři, čtyři. V kontaktu jsem pouze s Kateřinou Göttlichovou z kapely Braagas, ale ostatní osobně neznám. Kdekoliv hraji, tak mne lidé oslovují, aby zjistili, co je to za neznámý nástroj a kde se dá koupit. Zatím však nikdo nechtěl, abych jej naučil hrát. Nyckelharpa u nás nemá žádnou tradici, takže nečekám, že tu dojde k nějakému masovému nástupu nových nyckelharpistů. Pokud by někdo o hraní na nyckelharpu opravdu měl zájem, doporučil bych zapátrat na internetu a vybrat si nějaký kurz v zahraničí. Není jich mnoho, ale jsou. Většinou jsou spojeny s návštěvou některého stavitele nyckelharp, takže si můžete vybrat i nový nástroj. Ostatně v tomto směru se i u nás dějou nevídané věci. Vím už o dvou stavitelích hudebních nástrojů, kteří vyrábějí výborné nyckelharpy.
Je o vás známo, že hrajete i na harfu. Je ještě nějaký hudební nástroj, o kterém můžete říci, že ho dobře ovládáte?
Původně jsem vedle houslí studoval ještě hoboj, takže různé dřevěné dechové nástroje jsou mi stále velmi blízké. Nemám ale odvahu říct, že bych je ovládal velmi dobře.
Na vašem facebookovém profilu je vidět, že často vystupujete v zahraničí. Do které země nejraději jezdíte hrát?
Žil jsem několik let v Německu, takže tam mám díky mnoha kontaktům a odehraným koncertům asi nejblíže. Německé publikum je velmi spontánní a je radost pro ně hrát. Ale každá cesta za hranice je výzva, takže rád jezdím kamkoliv, kam jsem pozván.
Často hostujete s jinými muzikanty, vy sám kapelu nemáte. Je to úmysl, vyhovuje vám to tak?
Dlouho jsem toužil po své vlastní kapele, ale nebyl dostatek času, abych se jí mohl věnovat, protože jsem právě byl hostem v nějakých jiných projektech. V posledních měsících ale došlo ke změně a začal jsem s přáteli dávat dohromady repertoár pro novou kapelu Barbaruna. Budeme hrát hodně skandinávské, skotské a irské historické hudby, ale hlavně vlastní tvorbu. Bude to takové cestování po mořích, plné příběhů, poezie a samozřejmě i nyckelharpy.
Kam si vás můžou lidé přijít u nás poslechnout?
S Barbarunou budeme vystupovat v Praze 5. června v Art Space a 24. října v Jamm Clubu, jako hosté festivalu Kytara napříč žánry. Rád bych také čtenáře pozval na velmi krásný koncert 18. května v Českých Budějovicích, který chystá zpěvačka Ivana Rea se svým komorním orchestrem, kde hraji na harfu. Vystoupení stále přibývají, takže pokud máte zájem slyšet nyckelharpu a mnoho dalších ne úplně běžných nástrojů, stačí zajít na mé webové stránky www.sedovous.art a tam si můžete vybrat, kdy k vám budu nejblíž.
Děkujeme za zajímavý rozhovor a přejeme mnoho štěstí a inspirace do další tvorby.
Foto zdroj: www.sedovous.art a Facebook
