Únik z horkého léta? Na Šumavu k ledovcovým jezerům

Únik z horkého léta?  Na Šumavu k ledovcovým jezerům

Až o 10 stupňů chladnější teplotu oproti rozpáleným městům i jejich plovárnám nabídne v tomto nešťastném způsobu léta (pro řadu z nás určitě) příroda na českých horách (hlavně v lesích).  A když si k tomu přidáte výlet na ledovcová jezera Šumavy v okolí železnorudského Špičáku, jste s pocitovou teplotou možná ještě o pár stupňů Celsia níž. Ale vážně, výlet celé rodiny a klidně i s malými dětmi v kočárku třeba na Čertovo jezero, jedno z celkem osmi „lakes“ ledovcového původu (5 jich leží na české straně  – mimo již zmíněné ještě Černé, Laka, Prášilské a Plešné, zbylá 3 pak v Německu) stojí za to. Ta šumavská jsou totiž jedinými ledovcovými jezery v ČR, na jiných tuzemských horách je nenajdete.  A letní příjemná procházka po stezce lemované zdejší přírodní scenérií se neomrzí ani opakovaně. Jenom pozor, jste v chráněné krajinné oblasti a třeba na kole se po těchto stezkách k jezerům nesmí a koupání tady je tabu, ale kvůli tomu se sem tak úplně nechodí.

K Čertovu i Černému jezeru to můžete klidně vzít přes vrchol Špičáku (1202 m) s 26,5 metrů vysokou rozhlednou (vstupné se neplatí) postavenou v roce 2014. Přímo k ní se dostanete lanovkou ze sportovního areálu Ski&Bike Špičák, kde i zdarma zaparkujete. Až se dostatečně vykoukáte třeba i na vzdálené vrcholky Alp nebo směrem k Plzni do údolí Úhlavy, vydáte se naučnou stezkou „Po stopách zajíce“ do míst, kde se prý utopil čert s kamenem uvázaným na ocase, když mu nevyšly námluvy. Špičácký zajíc vás bude doprovázet kvízy až přímo k Čertovu jezeru, takže si při jejich zdolávání i chvíli vydechnete.  Scenérie v cíli stojí za to – přes 10 hektarů rozlehlá vodní plocha v 1030 metrech nad mořem s hloubkou až 37 metrů. Chvíli postůjte a klidně si představujte, jak se rarach řítí do jejích vod nebo jak ledovcové kary po tisíciletí „hloubaly“ tento přírodní relikt.

Když vám zajíc s čertem nebudou stačit nebo zbydou ještě síly (případně jiný den šumavského pobytu) vydejte se na letos nově otevřenou „Datlíkovu stezku“ k největšímu ze zdejších ledovcových jezer- Černému.  Cesta kopíruje linii státní hranice bývalého Československa v dobách, kdy nás od tehdejší svobodné Evropy oddělovaly ostnaté dráty. Je o něco delší a taky tu narazíte na kvízy, které už jsou navíc opatřeny QR kódy, takže po nahrání do mobilů či tabletů se dozvíte ještě více podrobnějších informací.  A mimochodem – na všechny děti čeká po návratu do areálu Ski&Bike Špičák po odevzdání vyplněných odpovědí kvízů, jedno jestli za asistence zajíce nebo datlíka, odměna.

Pojďme ale zpět k největšímu (přes 18 hektarů) a nejhlubšímu (skoro 40 metrů) Černému jezeru. „Černá“ barva jeho vody v nadmořské výšce 1008 metrů (je nejníže položené) odráží kal z opadaného pylu jehličnatých stromů, který se tu po staletí usazuje, i temnou jezerní stěnu a husté lesy v okolí. V letech 1929-30 byla pod hrází postavena první přečerpávací vodní elektrárna v tehdejším Československu (uvidíte jí). V šedesátých letech 20. století si tu pak v etapě budování socialismu nechvalně proslulá Státní bezpečnost zahrála jednu ze svých fingovaných truchloher s údajným nálezem tajných dokumentů „utopených“ zde na konci druhé světové války nacisty.  Od Černého jezera se za další 4 km dostanete i k nejvyššímu sedmimetrovému vodopádu na Šumavě – Bílé strži.

Slibovat vám při putování za jezery setkání nebo běžný pohled na zdejší zvířenu nebudeme – místní rarity jako tetřev hlušec, datlík tříprstý, kos horský nebo rys ostrovid jsou zvířaty plachými, tudíž na ně tady běžně nenarazíte, jak leckde optimisticky lákají. Museli byste mít štěstí nebo spíše vědět jak, kde a kdy by to mohlo vyjít, ale to už není o běžné turistice. Znovu připomínáme, že jsme v CHKO, tedy musíme ctít její pravidla a pohybovat se pokud možno jen po vyznačených trasách.

A ještě na jednu pozoruhodnost spojenou s oběma zmíněnými jezery nesmíme zapomenout. Po hřebenu blízké Jezerní hory (1348 m) prochází hlavní evropské rozvodí (mezi řekami vlévajícími se do Černého, respektive Severního moře). Jezera jsou přitom od sebe vzdušnou čarou vzdálena pouhých 1,5 km. Můžete si tady v trochu pozměněné podobě klidně vyzkoušet Cimrmanovské: „ Jdu k Dunaji, jdu k Labi. No jó…..“, aniž byste museli cestovat s Varelem Frištenským na jeden ze zemských pólů. Těžko se vám ale asi splní, stejně jako hrdinovi Hrabalova díla Obsluhoval jsem anglického krále, abyste někdy na věčnosti spočinuli přímo na hraně rozvodí a vaše „šťávy“ z poloviny odtékaly každou z těch dvou řek do jiného moře…. Aby byla motanice dokonána, tak do Černého moře doteče voda z Čertova jezera (Dunaje) a do Severního moře z jezera Černého (Labe).

Na závěr si skočte dolů do areálu Ski&Bike Špičák, kde u lanovky najdete něco dobrého k jídlu i pití v chatách Hanička nebo Blaženka.   A kdybyste už nemohli nebo děti by moc zlobily, svezou vás lanovkou i dolů. V největším sportovním areálu západočeské Šumavy jsou vyhlášené zimní sjezdovky v létě součástí jednoho z nejlepších evropských bikeparků, takže pokud máte chuť si tento relativně nový sport vyzkoušet, půjčí vám speciální kolo na downhill (sjezd na kole), vybavení a předají do rukou zkušeného instruktora. Když ne, půjčí vám též klasické horské kolo nebo elektrokolo. Řadu zajímavých cyklotras od lehkých až po ty nejnáročnější s řadou „horských prémií“ najdete třeba tady:  http://sumava.spicak.cz/cz/sekce/tipy-na-vylety-67/

Děti si mohou hrát na několika hřištích, případně se sklouznout na nafouknutých pneumatikách. Komu by pak nestačila ke sportování a pohybu matka příroda, může se vydovádět v tělocvičně. Ano, i ta tu je, ale to už jsou jen doplňky k popisovaným jezerním zážitkům. Třeba z Prahy po dálnici D5 a pak směr Klatovy/Železná Ruda, Špičák sem dorazíte za něco málo přes dvě hodiny jízdy.




Zanechte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.