Změnilo se vám znaménko, objevila se na kůži zvláštní skvrna nebo se jen necítíte ve své kůži doslova ani obrazně? Kožní problémy nejsou jen otázkou estetiky – někdy mohou signalizovat i vážnější potíže. A přesto návštěvu dermatologa často odkládáme, jako by se měla kůže „spravit sama“. Přečtěte si náš článek a zjistěte, kdy je nejvyšší čas vyhledat odborníka, co vás čeká při vyšetření a jaké možnosti léčby dnes dermatologie nabízí.
Kůže je největším orgánem lidského těla a její úloha je mnohem významnější, než se na první pohled zdá. Chrání nás před vnějšími vlivy, reguluje tělesnou teplotu a zároveň slouží jako citlivý senzor.
Jaké vlastnosti kůže má?
- Ochranná bariéra: Odděluje vnitřní prostředí těla od vnějšího světa a brání průniku škodlivých látek.
- Senzorická funkce: Obsahuje množství nervových zakončení, která vnímají dotek, tlak, bolest, teplo i chlad.
- Termoregulace: Pomáhá udržovat stabilní tělesnou teplotu díky činnosti cév a potních žláz.
V průběhu života dochází k řadě přirozených i nepřirozených změn. Může se měnit její struktura, barva, elasticita i odolnost. Některé změny jsou běžné a neškodné, jiné mohou signalizovat zdravotní problém.
Nejčastější kožní problémy
Existuje široká škála nemocí, které postihují kůži, vlasy nebo nehty. Mezi nejznámější patří:
- Akné
- Lupénka
- Ekzémy
- Kožní alergie
- Poruchy pigmentace
- Popáleniny
- Kožní nádory
- Onemocnění vlasů a nehtů
Dobrou zprávou je, že většinu kožních onemocnění lze dobře rozpoznat už při prvním pohledu. Dermatologové často stanoví diagnózu bez nutnosti invazivních zákroků. Navíc – pokud se problém odhalí včas, i závažnější choroby jsou ve většině případů dobře léčitelné.
Kontrola kůže jako součást preventivní prohlídky
Součástí pravidelné preventivní prohlídky u praktického lékaře je také kontrola stavu kůže. Tato vyšetření se řídí vyhláškou č. 70/2012 Sb. a provádějí se jednou za dva roky. Pokud lékař při kontrole zaznamená podezřelé změny, doporučí další kožní vyšetření – například návštěvu dermatologa.
K dermatologovi i bez doporučení
Zaznamenali jste změnu vzhledu znamének, nově vzniklý útvar na kůži nebo jiné podezřelé projevy? V takovém případě se můžete objednat ke kožnímu lékaři i bez žádanky od praktického lékaře. Pokud má dermatolog smlouvu s vaší zdravotní pojišťovnou, vyšetření se hradí z veřejného zdravotního pojištění. U nesmluvních lékařů si však pacient péči platí sám.
Jak probíhá vyšetření u kožního lékaře
- Návštěva dermatovenerologické ordinace začíná rozhovorem, během kterého lékař zjistí důvod vaší návštěvy a položí cílené otázky.
- Následuje samotná kontrola kůže a posouzení případných změn.
- Pokud je potřeba, může lékař doporučit další vyšetření – laboratorní, mikroskopické, histologické, cytologické nebo mykologické.
- Běžné jsou také testy na alergie. Výsledky bývají zpravidla k dispozici ihned, v případě laboratorního zpracování vám lékař vysvětlí další postup.
Sledujte svou kůži pravidelně i doma
Součástí prevence kožních onemocnění je i samovyšetření, zejména sledování pigmentových znamének a jiných útvarů na kůži. Pokud si všimnete, že se některé pigmentové znaménko mění – například svědí, zvětšuje se, mění barvu, krvácí nebo má nepravidelné okraje – je na místě vyhledat dermatologa. Při kontrole je vhodné sledovat tzv. ABCDE pravidlo:
- A – Asymmetry (asymetrie): Znaménko není symetrické.
- B – Border (okraje): Okraje jsou nepravidelné, roztřepené nebo nejasně ohraničené.
- C – Color (barva): Nerovnoměrná barva, více odstínů (hnědá, černá, červená, bílá).
- D – Diameter (průměr): Průměr větší než 6 mm (není absolutní, ale orientační údaj).
- E – Evolution (vývoj): Změny v čase – tvar, velikost, barva, nové příznaky jako svědění, krvácení apod.
Pozornost si zaslouží i tzv. „ošklivá káčátka“ – tedy útvary, které vypadají jinak než ostatní, protože i ta můžou indikovat kožní problém.
Léčba kožních nemocí
Způsob léčby se vždy odvíjí od typu, rozsahu a závažnosti onemocnění. Kožní lékař volí nejvhodnější metodu nebo jejich kombinaci tak, aby byla účinná a zároveň šetrná k pacientovi.
- Lokální léčba: Léky se aplikují přímo na postižené místo – nejčastěji ve formě mastí, krémů nebo roztoků. Tento přístup je běžný například u ekzémů, akné nebo menších zánětů.
- Celková léčba: Při rozsáhlejších nebo zánětlivých onemocněních se nasazují tablety nebo injekční léčiva. Tento typ léčby ovlivňuje stav pokožky zevnitř a často se kombinuje s lokální terapií.
- Fyzikální metody: Bez použití léků lze využít i fyzikální principy – například fototerapii (léčbu UV zářením), kryoterapii (zmrazení tekutým dusíkem) nebo elektrokauterizaci (odstranění projevů vysokofrekvenčním proudem).
- Chirurgická léčba: Chirurgické odstranění se využívá zejména při léčbě kožních nádorů a znamé Výkon probíhá v lokálním znecitlivění a odebraná tkáň může být následně odeslána na histologické vyšetření.
- Moderní postupy: Mezi pokročilé metody patří např. injekční léčba keloidních a hypertrofických jizev, ošetření rozšířených cévek nebo lipolýza v oblasti podbradku. Tyto výkony řeší jak zdravotní, tak estetické potíž
- Péče o dětské pacienty: U dětí se klade důraz na co nejšetrnější přístup. Léčba se volí s ohledem na věk, citlivost kůže i spolupráci dítěte a rodičů. Zásadní roli hraje i prevence a pravidelná kontrola.
Například léčba chronických dermatologických problémů, jako je lupénka nebo atopický ekzém, může trvat měsíce až roky a vyžaduje trpělivost ze strany pacienta i lékaře. Terapie často kombinuje více metod – od lokálních přípravků přes celkovou medikaci až po pravidelnou fototerapii. Důležitá je také dlouhodobá péče o pokožku a dodržování individuálního léčebného plánu.
Tip: Pokud hledáte zkušené dermatology v Praze, můžete se objednat do kožní ambulance na atodamedical.cz. Poskytují komplexní vyšetření, moderní léčbu i zákroky z oblasti estetické dermatologie.
Přehled výskytu vybraných kožních onemocnění v Evropě (data k roku 2025)
| Onemocnění | Prevalence v Evropě (cca) |
| Akné | cca 5,4 % populace |
| Atopická dermatitida / ekzém | cca 5,5 % populace |
| Psoriáza (lupénka) | cca 3,9 % populace |
| Plísňové kožní infekce | cca 8,9 % populace |
| Kožní nádory (non-melanom) | cca 1,1 % populace |
| Melanom (kožní zhoubný nádor) | cca 0,6 % populace |
Nepodceňujte signály, které vám kůže vysílá
Kůže s námi komunikuje – jen jí musíme naslouchat. Vyrážky, změny znamének nebo dlouhodobé svědění nejsou „jen tak“. Když si zlomíte nohu, jdete k lékaři. Tak proč váháte, když se vám „jen“ mění kůže?
Péče o pokožku není jen otázkou estetiky, ale zdraví. A zdraví přece patří do rukou odborníků – ideálně dřív, než začne být opravdu zle.
Zdroj obrázku: dream@do / stock.adobe.com
