Člověk tráví podstatnou část svého života uvnitř budov. Kvalita prostředí v těchto budovách tak má rozhodující vliv na jeho zdravotní stav a psychickou pohodu. Mezi důležité parametry zdravého domova patří čerstvý vzduch bez vysokých koncentrací škodlivin, prachu a nepříjemných pachů, přiměřená teplota uvnitř domácnosti a v neposlední řadě pak přirozené denní světlo. Významný vliv na kvalitu prostředí v domácnosti má také zateplení. Češi si v posledních několika letech uvědomují, že zateplení představuje ideální řešení, jak ušetřit finance a zároveň vhodně investovat do své nemovitosti a zajistit si tak kvalitní bydlení.
Zateplení však nepředstavuje konečnou fázi. Je potřeba, aby obyvatelé nemovitosti dodržovali i další doporučení a pravidla zdravého bydlení. Důležitou roli hraje přísun čerstvého vzduchu do vnitřních prostor nemovitosti. Ačkoli stát stanovuje zákonem požadavky na větrání zejména pro pracovní prostředí, školské a veřejné budovy, pro samotné byty a domy takové požadavky chybí. I přesto existují obecná pravidla a doporučení, jejichž dodržování nám může zkvalitnit vnitřní prostředí bytů a domů a ochránit naše zdraví. „Většina z faktorů vnitřního prostředí je ovlivněna větráním. A tady nastává v současné době problém, kdy těsná okna, umožňující snížit potřebnou energii na vytápění, již nemohou zajistit dostatečné větrání a jestliže větrání není řešeno jiným způsobem, například rekuperací, je důsledkem zhoršená kvalita prostředí,“ varuje před nedostatečným větráním Ing. Zuzana Mathauserová ze Státního zdravotního ústavu Praha.
Faktory ovlivňující kvalitu bydlení
Teplota vzduchu
Teplotu v domácnosti vnímá každý jinak. Na pocitu, zda nám je teplo, či zima, se podílí řada faktorů, ať už to jsou fyzické dispozice, psychické naladění, sportovní aktivita, či to, co máme právě na sobě, nebo co jíme a pijeme. „Na základě zkušeností uvádíme, že teplota v obytných místnostech bytových domů by se měla v zimě pohybovat v rozmezí 22 ±2 °C, v létě by neměla přesáhnout 26 °C, přičemž povrchové teploty vnitřních ploch v interiéru by se neměly od výsledné teploty v místnosti lišit o více než 2 °C,“ říká Zuzana Mathauserová. V létě je zpravidla nutné snižovat tepelné zisky v místnostech vlivem sluneční radiace. Toto se realizuje především vhodnou orientací osvětlovacích otvorů, jejich stíněním, případně efektivněji zateplením budovy. Zateplení nejen, že minimalizuje únik tepla v zimním období, ale v letních měsících nám šetří energie za klimatizaci, neboť pěnový polystyren nepropouští tepelné záření na obvodové zdivo a snižuje tím ohřívání vzduchu v místnosti od stěn.
Vlhkost vzduchu
Vlhkost v bytě má vliv nejen na náš zdravotní stav, ale značně ovlivňuje také stavbu jako takovou. „Optimální hodnoty pro lidský organismus se pohybují kolem 40 % (30 – 50 %). Vyšší vlhkost škodí spíše budovám, než člověku a je jednou z podmínek růstu plísní a mikroorganismů. Nižší vlhkost, pod 20 %, může působit na lidský organismus negativně. Při této vlhkosti se vytváří pro člověka značně nefyziologické prostředí, dochází k vysychání sliznic a ztrátě jejich obranyschopnosti. Je tak otevřena cesta k onemocnění horních i dolních cest dýchacích,“ upozorňuje Zuzana Mathauserová. Optimální hadinu vlhkosti je možné dosáhnout intenzivním větráním, kdy např. po noci je vzduch vlhký, neboť při dýchání vydechujeme vlhký vzduch a vlhkost se tak během noci nahromadí, nebo naopak přes den díky vytápění je hladina vlhkosti nízká. V případě extrémně vysoké či nízké vlhkosti je potřeba si pomoci dodatečnými zařízeními, jako jsou zvlhčovače vzduchu, resp. odvlhčovače, které vysokou vlhkost absorbují.
Nadměrná vlhkost vzduchu se vsakuje do omítek či tapet a zdi se tak stávají živnou půdou pro růst plísní a mikroorganismů, které způsobují závažné zdravotní komplikace, jako je zánět průdušek, zánět vedlejších nosních dutin a další respirační onemocnění. Pokud se už plíseň objeví, je potřeba ji okamžitě zlikvidovat, nejlépe chemickými prostředky obsahující biocidy, což jsou pesticidy určené k likvidaci hub. Ihned by měla následovat prevence, tedy zjištění důvodu vzniku plísně (vysoká vlhkost v bytě, praskliny ve zdech či zatékání do střechy) a jeho odstranění.
Vysoká vlhkost vzduchu a zdiva zhoršuje také tepelně technické vlastnosti staveb a může způsobit i poškození stavebních konstrukcí a materiálů.
Organické těkavé sloučeniny
Udržovat teplotu kolem 22 °C by lidé měli také z důvodu ochrany před výpary z organických těkavých sloučenin. Ty se při vyšších teplotách postupně uvolňují. „V běžné domácnosti se jich vyskytuje kolem 50 a u řady z nich byly prokázány negativní zdravotní účinky. Dlouhodobé působení nižších koncentrací může vyvolat jemné neurologické změny, akutní působení se může projevit jako otrava, některé z látek této skupiny mají karcinogenní účinek,“ varuje Zuzana Mathauserová. Přitom se jedná o látky, které si domů nosíme sami, ať už jsou to deodoranty, kosmetické přípravky, čistící prostředky nebo osvěžovače vzduchu. Všechny mohou při vyšších teplotách negativně ovlivňovat naše zdraví. Důležité je tedy udržovat ideální teplotu a v pravidelných intervalech větrat, aby se případné výpary odstranily.
Proudění vzduchu
Pokud potřebujeme rychle a intenzivně vyvětrat, je ideální otevřít všechna okna a na krátkou dobu vytvořit tzv. průvan. Jeho dlouhodobé působení však může mít vliv na naše zdraví a psychickou pohodu. „Rychle proudící vzduch může kromě pocitu nepohody způsobit i zdravotní potíže, především v létě, kdy se člověk intenzivněji potí. Proudícím vzduchem dochází k tzv. adiabatickému odpařování potu. Teplo potřebné k odpařování je odebíráno z pokožky a ta je tím ochlazována. Typickým příkladem je, pustíme-li si v létě na sebe stolní ventilátor. Chvíli je to příjemné, postupně se ale ochlazení stává nepříjemným a může tak dojít i k silnému prochlazení ofukované části těla – a objeví se v parném létě rýma,“ popisuje Zuzana Mathauserová.
Prašnost
Prach je všudypřítomný a jediným způsobem, jak se ho zbavit, je pravidelný úklid. „Problémy mohou působit menší částice, které jsou všude kolem nás, a člověk je vdechuje. Mohou být navíc nosiči chemických látek i biologických činitelů. Mohou být dráždivé, alergizující, v nejhorším případě až karcinogenní. Jde např. o vlákna z textilií, zplodiny kouření, částice uvolňující se ze stavebních materiálů, spóry plísní, bakterie a viry, roztoče a produkty jejich rozpadu, zvířecí chlupy, části výkalů a slin domácích zvířat, pyly, a podobně,“ podotýká Zuzana Mathauserová. Prevence je přitom jednoduchá – omezit místa, kde se může prach usazovat, jako jsou koberce, těžké závěsy, čalounění, pohyb domácích zvířat po domě a samozřejmě pravidelně uklízet, nejen utírat prach a luxovat, ale zejména účinný je v tomto ohledu prevencí je úklid na vlhko a opět dostatečné větrání.
Škodliviny i vlhkost odvedete z domu pravidelným větráním
Do vzduchu se v rodinných domech při různých aktivitách jako je praní, vaření, sušení prádla, dostává vlhkost, jejíž následky mohou negativně ovlivňovat zdraví jedince. „Správné zásady větrání a znalost typů větrání jsou základním pilířem pro dosažení optimálního vnitřního klimatu,“ připomíná Ing. Pavel Zemene, PhD, předseda Sdružení EPS ČR.
U starších domů probíhá větrání nekontrolovatelně a přirozeně – samovolnou infiltrací netěsnostmi oken a dveří. U starých oken je výměna zpravidla větší než je třeba, a nová okna nebo okna kvalitně zatěsněná naopak požadovanou hodnotu výměny vzduchu tímto způsobem často nezajistí. Řešením je mít zatěsněná okna a potřebnou výměnu vzduchu zajistit pravidelným otevřením oken (nejlépe je otevřít okna na různých světových stranách budovy a větrat průvanem po dobu 2-3 minut každé 3 hodiny).
Větrat je nutné intenzivně a v pravidelných intervalech
Budova však není schopná odvést přes své zdi více než 3 % vlhkosti. Pokud se navíc zateplí, nebude to mít prakticky žádný vliv na výměnu vzduchu uvnitř. Ač někteří lidé tvrdí, že jejich dům po zateplení přestal „dýchat“, není to způsobeno samotným materiálem použitým na zateplení, nýbrž použitím nových plastových oken, jejichž těsnění je několikanásobně vyšší, než u původních dřevěných. „Z naší praxe víme, že lidé zpravidla v zimních měsících větrají méně, a tím tak narůstá v jejich domácnostech vlhkost a riziko tvorby plísní. Řešení je přitom jednoduché. Postačí větrat krátce, zato v pravidelných intervalech, několikrát denně a při plně otevřených oknech. Používání tzv. větračky je neúčinné, neboť dochází spíše k úniku tepla, ale vzduch v místnosti se nestihne dostatečně vyměnit,“ vysvětluje Pavel Zemene.
Energeticky efektivní větrání okny znamená vyměnit vydýchaný a znečištěnývnitřní vzduch v co nejkratším možném čase za čerstvý vzduch z venku, a tím pokud možno omezit únik tepla. Po opětovném uzavření oken v zimě se vnitřní vzduch rychle ohřeje od teplých stěn. Vzduch má totiž velmi malou kapacitu. V případě příliš dlouho trvajícího větrání dochází k ochlazení vnitřních povrchů budovy, a následně je nutné znovu tyto konstrukce ohřát, což je další drahá energie navíc. Pravidelné větrání místností vyžaduje přítomnost a pozornost obyvatel; při dnešním způsobu života jej však nelze často v dostatečném rozsahu realizovat. Hygrometr na vnitřní straně obvodové zdi signalizuje uživatelům bytu, když vlhkost vzduchu v zimě dosáhne kritických hodnot. Ve středu místnosti nebo na vnitřních stěnách by neměla relativní vlhkost vzduchu klesnou pod 30% a přesáhnout 60 %.
Rekuperace – vytápějte svůj dům efektivně
V posledních deseti letech je ze strany EU patrný tlak na revitalizaci budov a výstavbu energeticky úsporných budov. Výjimkou není ani Česká republika, která v tomto roce díky dotačnímu programu Nová zelená úsporám přispívá k jejich rostoucímu počtu. Zájemci mohou získat dotace na snižování energetické náročnosti stávajících rodinných domů, náhradu neekologického zdroje tepla, instalaci solárních termických systémů či výstavbu rodinných domů s velmi nízkými náklady na energie. Nejčastější formou snižování energetické náročnosti představuje zateplení domu. Kromě něho je pro tyto budovy nezbytnou součástí zajištění dostatečného větrání, nejlépe řízeného s rekuperací.
Výhodou řízeného větrání, to znamená větrání pomocí vhodného zařízení, je víceméně konstantní výměna vzduchu, nezávislá na rozdílu teplot a intenzitě větru. Umožňuje přivádět do místnosti právě tolik čerstvého vzduchu, kolik je potřeba. Nevýhodou je nutnost rozvodů vzduchu, spotřeba elektrické energie a pochopitelně i investiční náklady. Nejúčinnější je však kombinace malého tepelného čerpadla k rekuperaci tepla.
„Výhodou energeticky úsporných budov je oproti běžným objektům výrazné snížení nákladů za energie a zdravější vnitřní klima. To je zajištěno většinou větráním s rekuperací odpadního tepla. Obyvatelé bytu či domu tak mají neustálý přísun čerstvého vzduchu a pohybují se v prostředí s akceptovatelnou koncentrací škodlivin a vlhkosti,“ říká Pavel Zemene.
Jak to funguje?
Základní princip je jednoduchý – vzduch v domě má teplotu kolem 20° C a jeho výměnou za čerstvý, ale studený vnější vzduch ztrácíme teplo. Řešením je použít rekuperační jednotku, která odebere teplo z odcházejícího vzduchu a předá jej do vzduchu přiváděného. K tomuto účelu se používá řada různých druhů rekuperačních jednotek, každá má své výhody a nevýhody. Je to vždy určitý kompromis mezi velikostí, účinností a tlakovou ztrátou (ta do značné míry určuje spotřebu elektřiny pro pohon ventilátorů). Pokud má majitel domu levnou energii na vytápění (dřevo z vlastního lesa), není třeba tolik dbát na celkovou účinnost výměníku a lze se spokojit s levnějšími jednotkami s účinností výměníku 60 až 70 procent. Pokud topí elektřinou nebo má pasivní dům, pak je vhodné vybírat dražší jednotky s účinností výměníku převyšující 90 procent. Větrání může být s centrální rekuperační jednotkou a rozvodem vzduchu do jednotlivých místností (to je výhodné u novostaveb) anebo lze použít malé rekuperační jednotky pro jednotlivé místnosti, což bývá někdy jediné možné řešení ve starých domech.
Díky rekuperaci se minimalizují ztráty tepla až o 90 procent
Součástí každé novostavby nebo renovace starých budov by mělo být řešení výměny vzduchu. U zateplených budov je častým řešení tzv. rekuperace odpadního tepla z větraného vzduchu, která spoří náklady na energie. Zkušenosti s touto technologií mají kromě rodinných domů například i základní školy, které jsou během letošního léta v mnoha krajích zateplovány díky získaným dotacím. Vůbec první základní škola s použitím této technologie se nachází v Jenišovicích.
Očekávané snižování energetické náročnosti budov v příštích letech
Povinné snižování energetické náročnosti se bude nejprve (podle velikosti od roku 2016 až 2018) týkat nově stavěných veřejných budov, jako jsou například úřady, nemocnice či školy. Pro velké bytové domy pak tato povinnost nastane od roku 2018, pro menší 2019 a pro rodinné domy od roku 2020. Vždy se jedná o datum podání žádosti o stavební povolení, reálná výstavba bude tedy ještě později. Budova s téměř nulovou spotřebou energie je však v legislativě, navzdory svému pojmenování, definována jako dvakrát energeticky horší, než je dnes již ve světě běžně používaný pasivní standard.
Zateplením předcházíme respiračním onemocněním
Uvnitř budov trávíme až 90 % našeho života trávíme. Kvalita vnitřního ovzduší přitom významným způsobem ovlivňuje naše zdraví. Zahraniční studie prokázaly vliv tepelných izolací budov na snížení respiračních onemocnění až o 50 %, pozitivně se podílejí i na snížení úmrtnosti v zimě. Kvalitní zateplení tak napomáhá chránit nejen životní prostředí, ale i lidské zdraví.
Ředitelka programu výzkumu bydlení a zdravotnictví Philipa Howden-Chapmanová z univerzity v Otagu na Novém Zélandě prokázala pozitivní dopad zateplení na lidský organismus. V rámci studie zkoumal vědecký tým obyvatele 1352 náhodně vybraných domácností. Rovněž profesor Marmot z oddělení epidemiologie a veřejného zdraví na University College London potvrzuje v práci nazvané „Vliv chladných domácností a energetické chudoby na zdraví“ společenský přínos tepelných izolací.
Zateplením k pevnému zdraví
Podle novozélandské studie došlo v souvislosti se zateplením domů k výraznému zlepšení zdravotního stavu obyvatel, a to asi o 10 %. Dospělí i děti trpěli méně dýchavičností, rýmou a vyhýbali se jim i další respirační problémy. Ke snížení těchto příznaků přitom došlo až u poloviny zkoumaných. Tématem zateplení a lidského zdraví se zabýval i doktor JD Healy z irské University College Dublin. Ten prokázal vliv zateplení na zimní úmrtnost – země s vyšším počtem zateplených domů registrují v zimním období menší nárůst úmrtí než země, které se tepelným izolacím věnují v menším měřítku. Nejvíce jsou zasaženi obyvatelé s tzv. energetickou chudobou, tedy ti, kteří nemají odpovídající prostředky na kvalitní energetické zdroje.
Přínosy zateplení
Lidé žijící v izolovaných domech jsou na tom po zdravotní stránce lépe. Jsou totiž méně nemocní, a méně absentují v práci či ve škole. Podle novozélandské studie na každý dolar vydaný na izolaci domu připadají celé dva dolary uspořené ve zdravotnictví. „Výsledky profesorky Howden-Chapmanové ukazují obrovský potenciál zateplení v oblasti úspor veřejných financí,“ zhodnotil Ing. Pavel Zemene. Pokud je dům dobře izolován, snižuje se také fluktuace jeho obyvatel a to má pozitivní dopad např. na kvalitu vzdělávání dětí, ale i na sociální vztahy v rodině a ve společnosti.
Kromě zdravotních aspektů má zateplení také kladný vliv na životnost budovy a celkový komfort bydlení. Zateplením se odstraní jedna z nejčastějších příčin vzniku a bujení plísní, kterým je kondenzace vodní páry na vnitřním povrchu obvodových konstrukcí. Tím pádem se snižuje alergická náchylnost na plísně a dochází ke zlepšení podmínek v bytě. Navíc dochází díky zateplení k menším výkyvům v různých pokojích, což ocení zejména rodiny s dětmi. Zateplení sníží také pohyby v konstrukci vznikající rozdílem denních a nočních teplot, v jejichž důsledku vznikají mikrotrhlinky. A navíc zabraňuje tzv. karbonataci betonu panelových budov, čímž prodlužuje jejich životnost.
Kvalitně provedené zateplení je investicí do konce života a v každém případě se vyplatí. Je totiž také vhodným řešením snížení výdajů za energie a jakousi obranou proti každoročnímu zdražení elektřiny a kolísavému DPH. „Úspory nákladů na vytápění díky zateplení dosahují v České republice v průměru 50 %, u samostatně stojících rodinných domů z poválečného období do počátku 80. let minulého století to při komplexním zateplení může činit až 80 %,“ upozorňuje Pavel Zemene. Při současných cenách energií, které v lednu činily v průměru 4,64 Kč za kWh, tak mohou úspory za elektrickou energii v průměrně velkém bytě 70 m2 dosáhnout téměř 26 000 korun ročně.
Věděli jste, že:
- … v zemích s nižší energetickou náročností budov pro bydlení se projevuje podstatně méně tzv. zvýšená zimní úmrtnost (ZZÚ)?
- … ZZÚ je téměř třikrát vyšší v domácnostech patřících mezi 25 % nejchladnějších v porovnání s 25 % nejteplejších?
- … okolo 33 % ZZÚ je připisováno respiračním onemocněním?
- … okolo 40 % ZZÚ mají na svědomí kardiovaskulární onemocnění?
- … chladné domácnosti zvyšují pravděpodobnost méně závažných onemocnění jako je nachlazení nebo chřipka?
- … děti do dvou let věku mají 10krát vyšší riziko plicních onemocnění, žijí-li ve vlhkých a špatně větraných domech?
- … izolace domů je od roku 1977 na Novém Zélandě povinná?
- … úmrtnost v zimě je často horší v zemích s mírným klimatem, protože je zde snížená tendence přijímat preventivní opatření proti chladu?
- … průměrný starý dům ztrácí 34 % svého tepla stropem, 27 % zdmi, 26 % okny a 13 % podlahou?
