Co je to hrnec?
Hrnec má nejčastěji podobu plechové nádoby válcovitého (někdy i baňatého nebo mírně kuželovitého) tvaru. Nedílnou součástí hrnce jsou ucha k přenášení a poklice k zakrytí. Hrnec s menší výškou a výrazně větší šířkou se nazývá rendlík, ovšem v praxi nejsou stanoveny žádné přesné rozměry, které by rozdíl určovaly. Termín rendlík pochází z německého slova Reindl a lidově se mu říká kastrol (z francouzského casserole). A aby toho nebylo málo, můžete se setkat také s lidovým názvem štylák (z německého Stielkaserolle) – jedná se o rendlík s držadlem (Stiel).
A teď ještě jednou, pro pořádek. Hrnce jsou obvykle užší a vyšší než kastroly a bez problémů se vejdou i na menší plotýnku. Aby se obsah prohřál rovnoměrně, musí se průběžně míchat.
Kastrol má širší základnu a menší výšku. Většinou se dává na větší plotýnku, díky čemuž se obsah prohřívá rovnoměrněji a rychleji. Rendlík je to samé jako kastrol.
Roli hraje materiál
Neznat rozdíl mezi hrncem a kastrolem není fatální chyba. Mnohem horší je vybrat nevhodný materiál. Tradičním materiálem v hrnčířském oboru byla po dlouhou dobu smaltovaná ocel. Poměrně krátkou dobu se používaly slitiny hliníku a nakonec je vystřídal nerez.
Při výběru je třeba zohlednit vlastnosti jednotlivých materiálů a doporučení výrobců vařičů. Sady nádobí pro vaření na indukčních varných deskách jsou opatřeny sendvičovým dnem, které snadno akumuluje teplo a není magnetické.
Pokud si s výběrem hrnců, kastrolů a rendlíků stále nevíte rady, obraťte se na někoho, kdo vám kvalifikovaně poradí. Třeba na zákaznickou podporu známé české značky Tescoma, jejíž kuchyňské potřeby se těší velké oblibě u nás i v zahraničí.